Muhara pomalu vykročil k oné podivné postavě bez tváře. Surisagamu držel před sebou, se špičkou zdvihnutou na úroveň Muweonovy hlavy. Postupoval nesměle vpřed. Velký Mučai a Muhagin se už do sebe opodál zplna pustili. Muweon udělal tři rozvážné dlouhé kroky vpřed. Tráva v místech, kam došlápla jeho okovaná černá bota zvadla a zplihla. Sáhl hluboko pod svůj plášť na bok a vytáhl svojí zbraň na blízko. Bylo to cosi na způsob šavle, mělo to kulatý nepatrný jílec, na hrušce vytepanou lebku a záštitu neobyčejně úzkou, asi jako ukazováček a prostředníček vedle sebe. Muhara nepochyboval o tom, že by ji jediným seknutím na záštitu přeťal. Špičku a útočnou část čepele měl nad očekávání širokou, na konci skoro jako dvě dlaně vedle sebe. Postupně se rozšiřovala a končila jakýmsi zvláštním útvarem. Ke konci se zvyšoval úhel zahnutí a namísto špičky ještě o kousek po čepeli byl jakýsi kulatý zub v široké čepeli. Pak se zbraň ke svému jílci zase ztenčovala. Nebyla špičatá, zato ostrá byla po obou stranách a to i na záštitě, pouze ten zub skoro u domnělé špičky vzhlížel poněkud otlučeně. Na místě, kde se čepel začínala rozšiřovat Muhara přečetl archaickýcm písmem „Sind - grenlíf“. Celá zbraň byla dlouhá asi dva a půl lokte, takže asi jako Surisagama nebo každá jiný jeden a půl ruční meč. To nejzajímavější bylo, že až na bílou tepanou lebku na hrušce meče byla zbraň celá jasně černá, jako Muweon.
Když se soupeři dostali k sobě na dosah ruky, Muweon ledabyle udeřil střechou ze shora. Nedal do toho sílu a Muhara to stejně ledabyle vykryl. Nenechal se ale otupit mrtvým broukem a i když to nevypadalo, že bude zapotřebí se ihned vrátil ve střehu do obranné pozice. Na tohle ho při výcviku nachytali již snad stokrát, byla by ostuda, kdyby to vyšlo právě teď Muweonovi. Jeden odlákávací sek střechou, pak velmi rychlé stočení meče a prudký a rychlý rubový sek do břicha... Muhara instinktivně dal meč před sebe a očekával rychlý rubový sek. Ten se mu ale nedostal. Namísto toho Muweon stále zdviženým mečem udeřil podruhé ze shora. To Muhara nečekal. Prudce zdvihl Surisagamu a pokusil se úder vykrýt záštitou. Byl moc pomalý, přestože se Muweon evidentně příliš nesnažil. Meče se minuly. Surisagama zůstala stát ve vzduchu a těžká černá čepel udeřila Muharovi do hlavy. S kovovým zacinčením se mu promáčkla helma. Ten černý meč měl jakousi výhodu, sice se s ním pravděpodobně Muweon vůbec nemohl krýt, protože při prvním úderu Muhary do jeho záštity by se přelomil, při útoku ale meč působil spíše jako sekera, s těžkým těžištěm na konci a tak byl při útoku smrtící. Napůl omráčený Muhara spadl na zem. Surisagamu nepustil a rychle se odkulil. Znovu vstal.
Muweon k němu již byl otočený. Muhara serval svou nepoužitelnou helmu a prohlédl si jí. „Kdyby Muweon zatlačil třeba jen o trošičku víc, už bych měl rozťatou lebku!“ pomyslel si. Chvíli přemýšlel, zdali to Muweon neudělal schválně aby se s ním ještě chvíli pobavil, ale pak to vyloučil. Rozhodl se přizpůsobit svojí taktiku Muweonovu ofensivnímu stylu boje a vrhl se na něj. Pomyslel si, že když dá dostatečnou ránu, jeho chabo – silnou čepel rozetne. Udeřil kosým sekem vedeným zleva ze shora vší silou. Muweon tam opravdu dle Muharova předpokládání dal svou zbraň. Muhara zlomek vteřiny před dopadem meče zavřel oči, aby je chránil od jisker. Ozvalo se cinknutí, ne tiché cinknutí kovu o kov, ale hlasité burácející ohlušující odporné zarynčení kovových těles. Uvolnila se sprška jisker. Muhara spěšně otevřel oči a zjistil neblahý slet událostí. Muweon nastavil namísto své záštity vnitřní stranu zbraně, tam, kde čepel šla do špičky, ale tvořila onen podivný zakulacený velký zub. Muharův meč byl de facto uvězněn v rafinované skulině Sind – grenlífu. Muweon povytáhl snadným pohybem oba meče vzhůru. Měl větší páku. Muhara nemohl dělat nic jiného než nečinně přihlížet vlastní zkáze. Pak se rozhodl tomu za každou cenu zabránit a Muweona kopl do holeně. Poprvé za celý souboj jakoby z Muweonovy prázdné tváře zmizel zlomyslný úsměv. Pohybem ruky obě čepele uvolnil, ustoupil a mnul si poraněnou nohu. Muhara zatím usilovně přemýšlel o další taktice. „Je mnohem rychlejší než já, nesmím ho nechat útočit, to by byl můj konec, zato má slabou záštitu, takže bych ho jediným úderem dokázal odzbrojit... kdybych udělal něco podobného, jako on na začátku, kdybych vedl pomalý výpad střechou na špičku jeho meče, kterou mi asi sám nastaví a na poslední chvíli prudce zesílil a ztočil na záštitu, byl by Muweon v koncích.“ řekl si nakonec.
Rychlým, ale ne podazřele rychlým krokem vyšel Muhara vpřed a sekl do střechy. Ale pomalu. Muweon asi nevycítil léčku a nastavil obrannou část své podivné zbraně. Muhara zareagoval rychle. Ránu stočil na záštitu a udeřil vší silou. Muweonova zbraň se sice neroztříštila, vlastně ani nepoškodila, ale tento druh úderu Muweon neočekával. Zbraň mu klesla svou velice těžkou špičkou k zemi. Muharova Surisagama Sind – grenlíf následovala. Obě zbraně se zastavily až na zemi. Muharova Surisagama byla ale na vrchu a k tomu s těžištěm blíže úchopové části, takže měl přes veškerou Muweonovu rychlost nespornou výhodu. Zvedl Surisagamu a vedl prudkou ránu do výpadu špičatou špičkou zbraně. Muweon se evidentně chvíli rozmýšlel, jestli zbraň upustit a couvnout před jistou smrtí, či se pokusit o zoufalou obranu. Zvolil třetí, pro Muharu nejhorší možnost. Nedbal na svojí vlastní obranu, ani pud sebezáchovy a o necelou vteřinu pomalejší černou čepelí ťal po Muharově levé noze. Obě zbraně trefily svůj cíl. Surisagama se zanořila do černého pláště i do Muweonova boku a vylezla na druhé straně. Muweonův Sind – grenlíf se zabořil Muharovi do holeního chrániče a prošel jím jako sekera máslem. Muhara ucítil bolest v noze – v kůži, později v mase a nakonec se mu černá čepel zabořila do kosti. Vyjekl a upustil Surisagamu. Spadl na zem a doufal, že jeho protivník udělal totéž. Neudělal. Vstal, několikrát kolem sebe mávl Sind – grenlífem. Z boku mu stále čouhala Surisagama a vytékala nepatrným pramínkem jasně černá krev. Pak udeřil. Muhara se zmohl na obranné kouzlo, ale to selhalo ještě předtím, než mělo zapůsobit. Otočil se na bok a pokusil se krýt loketním chráničem, věděl ale, že ho Sind – grenlíf přetne i s jeho rukou. Pak se ozvalo kovové drnknutí těsně nad ním. Zpozoroval nenávistnou prázdnou tvář Muweona a až příliš zblízka jeho černou zbraň, byla těsně nad ním. Něco tu ale nesedělo, jeho zbraň se přes veškeré snahy vlastníka ne a ne zabořit do Muhary a ukončit jeho život. Bylo tu něco, co mu v tom vadilo. Bledě modrá přes tři lokte dlouhá tenká čepel. A samozřejmě její tajemný vlastník...