Mučarix šel rovně ulicí. Vedla ho intuice. Obyčejně na tohle moc nedal, ale teď ten pocit byl tak silný, že jej nešlo potlačit. Jakoby ho sama půlka amuletu volala k sobě a žíznila po krvi jeho nositele – Muhagina. Nad tím ale Mučarix ani moc neuvažoval. V duchu si stanovoval priority. Došel k názoru, že nejdůležitější je odpravit Muhagina, pak ukrást amulet, pak zabít Muharu a až pak zůstat naživu. Po chvíli si uvědomil, že vstoupil do slepé uličky. Rozhlédl se a spatřil hospodu. Napadlo ho, že by se skrz ní možná dalo projít do dalších uliček a co líp, možná tam získá informace o umístěn jeho cílů. Otevřel tlusté dubové dveře a vstoupil. Vevnitř byl cítit tabák. Všude se ozýval charakteristický smích mužů nad padesát zim s pár korbely piva v žaludku. Hospoda byla rozlehlá a plná. V přízemí bylo deset stolů, u nichž starší muži hráli mariáš, nahlas rozprávěli a smáli se. V druhém patře pak vysedával zbytek obyvatelstva, který nelze zařadit jako alkoholické či mariášové závisláky. Mučarix se rozhlédl a pak přešel k pultu na druhé straně prvního patra. Loktem se opřel o pult a v odrazu lahve naproti sobě přes pult si prohlížel sám sebe a posléze hlavně věci za ním. Bylo by přiliš nápadné zůstat otočen čelem k hospodě, třeba ho tu už někdo zná...
Z jeho pozorování a úvah ho vyrušil hrubý mužský hlas „dáš si něco mladej?“ zahromoval hospodský. Mučarix zvedl oči a rohlédl si ho. Byl vysoký, silný, tlustý a hnědovlasý. Mučarix si chvíli prohlížel polici s alkoholem za pultem. Pak došel k názoru, že nejlepší odlesk poskytuje lahev od rumu a tak si objednal celou flašku rumu. Trochu upil, ale ne moc a začal se s ní rozhlížet po hospodě. Pak zahlédl více, než doufal zahlédnout. Ve vrchním patře přímo naproti němu seděl otočený zády k němu Muhara. Přes díru pro schody mezi prvním a druhým patrem mu byla vidět jen polovina těla, přesto se ale Mučarix nemohl splést. S někým si povídal, ale ten někdo nebyl z tohoto úhlu vidět. Mučarix nepozorovaně vstal, spustil si pracně rukou učesané vlasy přes jedno oko aby byl obtížněji identifikovatelný a vydal se nahoru po schodech. K Muharovi zůstal zády a snažil se z odrazu z lahve s rumem poznat, s kým se to baví. Po chvilce zpozoroval, že hrají vrhcáby a že ten druhý je pravděpodobně náhodný hráč z hospody. Vlastně se spolu ani nebavili, jen stále házeli kostky a drobnou sumu peněz přesouvali z jedné strany stolu na druhou. Mučarix si stoupl ke sloupu těsně za tím, co s Muharou hrál vrhcáby. Předstíral, že si čte nějakou vývěsku na sloupu. Pozdvihl lahev rumu do výše svých očí a prozkoumal ještě lépe Muharu. Musel to být on! Pak našel další stopu, že se nespletl – Surisagamu. Měl ji u pasu po levé straně, tak jako minule, když se setkali. Muhara seděl zády u dřevěného zábradlí na kraji plošiny druhého patra. To Mučarixovi vnuklo další nápad. Dopil skoro celou lahev rumu a následně se prudce otočil a vší silou ji rozbil o hlavu Muharovému spoluhráči. Ten se svalil na stůl. Muhara instinktivně sáhl k pasu, ale nestihl to. Mučarix vší silou strčil do židle s neznámým mužem v bezvědomí. Židle vrazila do stolu, ten se rozlétl dopředu a udeřil Muharu svou hranou silně do břicha. Ten i s židlí vyletěl dozadu a s řachnutím přerazil zábradlí a i s židlí spadl dolu do prvního patra. Mučarix nečekal, doběhl ke hraně patra a stůl, který zůstal v pozici balancujíce na hranici zhroucení dolů postrčil. Ten spadl dolů, na Muharu. Pak se konečně Mučarix podíval dolu.
Celá hospoda utichla, klavírista naproti němu ve druhém patře přestal hrát a ohlédl se. Všichni se podívali nejprve na Muharu sténajícího dole a následně na Mučarixe nahoře. Hospodský pro něco sáhl pod pult. Po skoro deseti neuvěřitelně dlouhých vteřinách napjatého ticha dole v patře prudce vstal jeden starý šedivý evidentně silně opilý muž a převrhl stůl. „Rvačkááá!!!!“ zařval z plných plic a v celé hospodě začal neuvěřitelný chaos. Všichni začali sbírat lahve, židle, stoly, svícny a všechny možné improvizované zbraně a mlátit s nimi do nejbližších lidí. To se mučarixovi náramně hodilo. Sám podpálil několik stolů pod sebou. Nedopitý tvrdý alkohol na nich začal prudce hořet a posléze začalo chytat i vše okolo. Pak se Mučarixova pozornost obrátila zpět na Muharu dole pod ním. Zrovna vstával. Mučarix skočil dolů patra s úmyslem dorazit Muharu. Ten si ho ale všiml dříve, než by bylo potřeba a uskočil do strany. Mučarix dopadl. Hned jak se chodidly dotkl země, dostal prudkou ránu do hrudi od Muhary. Spadl na zem. Muharovi tekla krev z nosu a ucha, ale jinak vypadal v pořádku. „Mučarix?“ zeptal se Muhara nesměle. „To si piš, a teď už tě dostanu!“ odpověděl vztekle Mučarix a kotoulem vzad se znovu dostal na nohy. Naplnila ho zuřivost. Zaťal pěsti a vyšel vstříc Muharovi. S tím to ale ani nehlo a též odhodlaně kráčel naproti Mučarixovi. Začali se nejdříve obcházet, pak po sobě kopali, bušili pěstmi a nakonec se na sebe vrhli a přepadli na zem. Škrtili se a zmítali, převraceli se jeden přes druhého a pak zase vstali. Mučarix zkusil Muharu podpálit, ten ale oheň odvál pomocí magie. Všude kolem stále zuřila tvrdá rvačka. Pak Muhara zalovil v hromadě suti a vytáhl Surisagamu. Vysunul ji z pochvy a namířil před sebe. Odhodlaně kráčel k Mučarixovi. Ten ale necouvl. Šel stále dopředu, jakoby byl také ozbrojen. Muhara po něm sekl. Mučarix přecejen musel couvnout a pak to šlo jedna rána za druhou. Muhara sekal a bodal vší silou a Mučarix jen taktak uhýbal. Musel couvat. Posléze se dostal ke zdi. Muhara se zeširoka rozpřáhl mečem nad hlavou připraven ukončit Mučarixův život. Mučarixe v tu chvíli napadlo jen „zklamal jsem“. Schoulil se k zemi a ze zvyku se kryl rukama. Zavřel oči. Těsně před ním se ozvalo cinknutí. Pozvolna oči zase otevřel. Někdo Muharův úder zablokoval. Než si Mučarix uvědomil kdo to je, už Muhara ležel na zemi. Toho Mučarix využil a zaměřil pohled na neznámého zachránce. Měl červený plášť a kápi. V jedné ruce meč na konci zahnutý nahoru a v druhé jakousi podivnou zářící dýku. Měla dvě tenké čepele těsně vedle sebe a zelený jílec. Mučarix využil krátké pauzy a sebral ze země nohu od stolu. Pak ti dva – neznámý zachránce a Muhara začali bojovat. Boj byl zhruba vyrovnaný, i když Muhara byl přecejenom pravděpodobně silnější. Mučarix s nohou od stolu přiběhl blíž. Muhara ustoupil krok od svého neznámého soka a za pomoci magie vzduchu se spirálovitě vznesl do hořícího druhého patra. Druhé patro bylo již v dezolátním stavu, schody nahoru se už zřítily a nikdo tam nebyl. Neznámý zachránce odložil kápi. Mučarix strnul překvapením, když zpod pláště vykoukli ladné rysy, červené hedvábné oblečení a černobílé vlasy – Mučača.
Mučača skočila salto vzad vzhůru a dopadla do druhého patra. S Muharou na sebe řvali něco nesrozumitelného a ostře bojovali. Mučarix přiběhl ke krbu a sebral z jeho římsy sekeru. Pak se důkladně odrazil a rovně skočil nahoru – nahoru do těch hořících pekel druhého patra, kde ho zcela jistě nečekalo nic dobrého. Dostal se sem ale příliš pozdě. Muhara již odzbrojil Mučaču a teď jí tiskl ke krku svůj meč a něco jí šeptal do ucha. Mučača se nezmítala, v klidu poslouchala a odpovídala. „Nech jí být“ vykřikl Mučarix na Muharu. „Ale já jí nechci ublížit, opravdu“ odpověděl v klidu Muhara. To Mučarixe trochu zarazilo. Pomalu přistupoval blíž a čekal, až mu další kroky Muhara zakáže a vezme si Mučaču jako rukojmí. Nestalo se tak, Muhara jí pustil, sebral ze země její dýku a podal jí ji. „Co se to děje? Vy nejste proti sobě?“ vyhrkl ze sebe Mučarix spěšně. Muhara s Mučačou se na sebe podívali. V jejich pohledu se přes všechny přísahy nepřátelství a schválnosti nezjevila zloba ani hněv, bylo to něco jiného, nepopsatelného. Muhara chvíli přemýšlel nad odpovědí „s holkama se neperu“ pronesl následně sarkasticky. Mučarixe to podivilo. Rozhodl se nad tím nepřemýšlet a vrhl se se sekerou po Muharovi. Ten se začal letmo bránit. Mučača chvíli jen pozorovala, pak se také vrhla do boje, se záměrem dva nesmiřitelné soky od sebe spíše rozdělit, než někoho z nich zavraždit, přecejen se ale držela spíše Mučarixe. Zatlačili Muharu až k plápolajícímu ohni. Muhara skočil do zadu na hořící podlahu, která se pod jeho váhou propadla, bez problémů dopadl kotoulem a skočil ke zdi. Mučača a Mučarix za ním skočili stejnou cestou, dopadli ale hůř jak on, Mučarix do předklonu tak, že si musel mnout nohy a Mučača do kleku, kde si natloukla koleno. Muhara doběhl ke zdi, odstrčil opilce jež mu stál v cestě a sejmul ze zdi v rohu místnosti oštěp. Vzal si ho do pravé ruky podhmatem a Surisagamu zabodl do ohořelého stolu vedle sebe. Pozvolna se otočil a nalezl svůj cíl. Mučarix s Mučačou zrovna vstávali ze země. Muhara nezaváhal a mrštil oštěp vši silou před sebe. Oštěp letěl velice dlouho, než našel svůj cíl. Bohůžel se cíl oštěpu a cíl Muhary neshodovali. Netrefil se. Oštěp se namísto do Mučarixe zarazil do Mučačy. Trefil ji těsně pod pravou klíční kost a vylezl hrotem na druhé straně. Muhara s Mučarixem naráz vykřikli. Mučarix chytil prudce padající Mučaču za záda a podíval se jí do jejích skelných černých očí. Něžně ji položil na bok a několikrát zatočil nad hlavou sekerou. „Tys jí zabil, ty mizero!“ zařval na Muharu. „Já...já...já jsem nechtěl“ vykoktal ze sebe zmatený Muhara. Mučača se za pomocí rukou vzepřela a znovu spadla na zem. Mučarix se obrátil a přispěchal k ní. Zjistil, že stále žije. Sáhl na kopí a chystal se ho vyndat. „Ne, to nesmíš!“ vykřikl Muhara. „když jí to vytáhneš, umře“. Mučarix si Muharu chvíli prohlížel, pak usoudil, že má asi pravdu a stáhnul se do pozadí scény. Muhara přiběhl k Mučače. Zjistil, že oštěp pravděpodobně ani nepropíchl plíci, zato poškodil nějakou žílu či tepnu a Mučača pravděpodobně vnitřně krvácela. Byla skoro v bezvědomí. Musel to zariskovat. Chytil oštěp za konec a jemně a hladce ho vytáhl nahoru. Byl celý od krve. Hodil ho za sebe a rychle přiložil Mučače ruku na ránu. Stále žila, což byla přinejmenším velmi dobrá zpráva. Krev jí začala téct ven z rány. Muhara si serval košili a začal ji vázat napevno kolem dokola vrchní části Mučačiny hrudi. Krev se snad zastavila, nebo alespoň zpomalila. Muhara na chvíli přestal pozorovat Mučarixe. Hned jak s Mučačou skončil, uslyšel za sebou zlověstné ticho. Otočil se. Za ním stál Mučarix, v ruce držel onen zkrvavený oštěp a mířil s ním na Muharu. „Teď tě zabiju, propíchnu tvý tělo skrz naskrz a necham tě tu chcípnout!“ řekl rozezleně Mučarix. „Klid, vždyť jsem ti zachránil sestru“ namítl Muhara. „To je jedno! Taky žes jí to zranění způsobil!“ nedal se ukecat Mučarix a chladnokrevně mrštil po Muharovi kopím. Muhara ledabyla zdvihl ruku a magií větru kopí zastavil těsně před sebou, otočil o 180 stupňů a chytil za konec. Mučarix se nezastavil. Neozbrojený se rozeběhl naproti Muharovi. Svíral pěsti, měl vztek. Muhara chvíli přemýšlet, zdali zakusí čestný boj pěst proti pěsti, nebo zdali využije jeho vzteku a chladně ho zabije zbraní. Nakonec vyhrála druhá možnost, Muhara před sebe na psolední chvíli natáhl oštěp i Surisagamu. Mučarix pravděpodobně chtěl zabrzdit, ale nestihl to. Oštěp projel jeho břichem a Surisagama jeho hrudí. Zastavil se až u jílce Surisagamy a u Muharovy ruky na oštěpu, těsně u Muhary. Jeho tělo ztrácělo vládu, opřel se čelem o Muharovo rameno. „Postarej se prosím o Mučaču, prosím...“ sykl ještě Muharovi do ucha. Pak krok ustoupil, smýkl se do strany, že z něj Surisagama vyjela a zůstala v Muharově ruce a oštěp se zlomil. Mučarix padl k zemi na břicho. Muhara se skrčil až těsně k němu, obrátil ho obličejem, z kterého pomalu odcházel život k sobě. „Bude v bezpečí, nezabiju jí ani to nikomu nedovolím, slibuju“ pošeptal mu Muhara. Nato se z Mučarixových černých očí vytratil veškerý život, jeho hlava klesla a krev se rozlila po podlaze.